To view the original Internet Sacred Text Archive, visit archive.sacred-texts.com
Book 9: Chapter 41
The archive, offline Own the Wisdom of the Ages Every text in the library on a single USB drive. Read offline, cite freely, keep forever. No subscription required. Get the drive $127.00

Book 9: Chapter 41

The Mahabharata in Sanskrit

Book 9
Chapter 41

1 [ज]
वसिष्ठस्यापवाहॊ वै भीमवेगः कथं नु सः
किमर्थं च सरिच्छ्रेष्ठा तम ऋषिं परत्यवाहयत
2 केन चास्याभवद वैरं कारणं किं च तत परभॊ
शंस पृष्टॊ महाप्राज्ञ न हि तृप्यामि कथ्यताम
3 [वै]
विश्वामित्रस्य चैवर्षेर वसिष्ठस्य च भारत
भृशं वैरम अभूद राजंस तपः सपर्धा कृतं महत
4 आश्रमॊ वै वसिष्ठस्य सथाणुतीर्थे ऽभवन महान
पूर्वतः पश्चिमश चासीद विश्वामित्रस्य धीमतः
5 यत्र सथाणुर महाराज तप्तवान सुमहत तपः
यत्रास्य कर्म तद घॊरं परवदन्ति मनीषिणः
6 यत्रेष्ट्वा भगवान सथाणुः पूजयित्वा सरस्वतीम
सथापयाम आस तत तीर्थं सथाणुतीर्थम इति परभॊ
7 तत्र सर्वे सुराः सकन्दम अभ्यषिञ्चन नराधिप
सेनापत्येन महता सुरारिविनिबर्हणम
8 तस्मिन सरस्वती तीर्थे विश्वामित्रॊ महामुनिः
वसिष्ठं चालयाम आस तपसॊग्रेण तच छृणु
9 विश्वामित्र वसिष्ठौ ताव अहन्य अहनि भारत
सपर्धां तपः कृतां तीव्रां चक्रतुस तौ तपॊधनौ
10 तत्राप्य अधिकसंतापॊ विश्वामित्रॊ महामुनिः
दृष्ट्वा तेजॊ वसिष्ठस्य चिन्ताम अभिजगाम ह
तस्य बुद्धिर इयं हय आसीद धर्मनित्यस्य भारत
11 इयं सरस्वती तूर्णं मत्समीपं तपॊधनम
आनयिष्यति वेगेन वसिष्ठं जपतां वरम
इहागतं दविजश्रेष्ठं हनिष्यामि न संशयः
12 एवं निश्चित्य भगवान विश्वामित्रॊ महामुनिः
सस्मार सरितां शरेष्ठां करॊधसंरक्तलॊचनः
13 सा धयाता मुनिना तेन वयाकुलत्वं जगाम ह
जज्ञे चैनं महावीर्यं महाकॊपं च भामिनी
14 तत एनं वेपमाना विवर्णा पराञ्जलिस तदा
उपतस्थे मुनिवरं विश्वामित्रं सरस्वती
15 हतवीरा यथा नारी साभवद दुःखिता भृशम
बरूहि किं करवाणीति परॊवाच मुनिसत्तमम
16 ताम उवाच मुनिः करुद्धॊ वसिष्ठं शीघ्रम आनय
यावद एनं निहन्म्य अद्य तच छरुत्वा वयथिता नदी
17 साञ्जलिं तु तथा कृत्वा पुण्डरीकनिभेक्षणा
विव्यथे सुविरूढेव लता वायुसमीरिता
18 तथागतां तु तां दृष्ट्वा वेपमानां कृताञ्जलिम
विश्वामित्रॊ ऽबरवीत करॊधॊ वसिष्ठं शीघ्रम आनय
19 ततॊ भीता सरिच्छ्रेष्ठा चिन्तयाम आस भारत
उभयॊः शापयॊर भीता कथम एतद भविष्यति
20 साभिगम्य वसिष्ठं तु इमम अर्थम अचॊदयत
यद उक्ता सरितां शरेष्ठा विश्वामित्रेण धीमता
21 उभयॊः शापयॊर भीता वेपमाना पुनः पुनः
चिन्तयित्वा महाशापम ऋषिवित्रासिता भृशम
22 तां कृशां च विवर्णां च दृष्ट्वा चिन्ता समन्विताम
उवाच राजन धर्मात्मा वसिष्ठॊ दविपदां वरः
23 तराह्य आत्मानं सरिच्छ्रेष्ठे वह मां शीघ्रगामिनी
विश्वामित्रः शपेद धि तवां मा कृथास तवं विचारणाम
24 तस्य तद वचनं शरुत्वा कृपा शीलस्य सा सरित
चिन्तयाम आस कौरव्य किं कृतं सुकृतं भवेत
25 तस्याश चिन्ता समुत्पन्ना वसिष्ठॊ मय्य अतीव हि
कृतवान हि दयां नित्यं तस्य कार्यं हितं मया
26 अथ कूले सवके राजञ जपन्तम ऋषिसत्तमम
जुह्वानं कौशिकं परेक्ष्य सरस्वत्य अभ्यचिन्तयत
27 इदम अन्तरम इत्य एव ततः सा सरितां वरा
कूलापहारम अकरॊत सवेन वेगेन सा सरित
28 तेन कूलापहारेण मैत्रावरुणिर औह्यत
उह्यमानश च तुष्टाव तदा राजन सरस्वतीम
29 पितामहस्य सरसः परवृत्तासि सरस्वति
वयाप्तं चेदं जगत सर्वं तवैवाम्भॊभिर उत्तमैः
30 तवम एवाकाशगा देवि मेघेषूत्सृजसे पयः
सर्वाश चापस तवम एवेति तवत्तॊ वयम अधीमहे
31 पुष्टिर दयुतिस तथा कीर्तिः सिद्धिर वृद्धिर उमा तथा
तवम एव वाणी सवाहा तवं तवय्य आयत्तम इदं जगत
तवम एव सर्वभूतेषु वससीह चतुर्विधा
32 एवं सरस्वती राजन सतूयमाना महर्षिणा
वेगेनॊवाह तं विप्रं विश्वामित्राश्रमं परति
नयवेदयत चाभीक्ष्णं विश्वामित्राय तं मुनिम
33 तम आनीतं सरस्वत्या दृष्ट्वा कॊपसमन्वितः
अथान्वेषत परहरणं वसिष्ठान्त करं तदा
34 तं तु करुद्धम अभिप्रेक्ष्य बरह्महत्या भयान नदी
अपॊवाह वसिष्ठं तु पराचीं दिशम अतन्द्रिता
उभयॊः कुर्वती वाक्यं वञ्चयित्वा तु गाधिजम
35 ततॊ ऽपवाहितं दृष्ट्वा वसिष्ठम ऋषिसत्तमम
अब्रवीद अथ संक्रुद्धॊ विश्वामित्रॊ हय अमर्षणः
36 यस्मान मा तवं सरिच्छ्रेष्ठे वञ्चयित्वा पुनर गता
शॊणितं वह कल्याणि रक्षॊ गरामणि संमतम
37 ततः सरस्वती शप्ता विश्वामित्रेण धीमता
अवहच छॊणितॊन्मिश्रं तॊयं संवत्सरं तदा
38 अथर्षयश च देवाश च गन्धर्वाप्सरसस तथा
सरस्वतीं तथा दृष्ट्वा बभूवुर भृशदुःखिताः
39 एवं वसिष्ठापवाहॊ लॊके खयातॊ जनाधिप
आगच्छच च पुनर मार्गं सवम एव सरितां वरा
1 [j]
vasiṣṭhasyāpavāho vai bhīmavegaḥ kathaṃ nu saḥ
kimarthaṃ ca saricchreṣṭhā tam ṛṣiṃ pratyavāhayat
2 kena cāsyābhavad vairaṃ kāraṇaṃ kiṃ ca tat prabho
śaṃsa pṛṣṭo mahāprājña na hi tṛpyāmi kathyatām
3 [vai]
viśvāmitrasya caivarṣer vasiṣṭhasya ca bhārata
bhṛśaṃ vairam abhūd rājaṃs tapaḥ spardhā kṛtaṃ mahat
4 āśramo vai vasiṣṭhasya sthāṇutīrthe 'bhavan mahān
pūrvataḥ paścimaś cāsīd viśvāmitrasya dhīmataḥ
5 yatra sthāṇur mahārāja taptavān sumahat tapaḥ
yatrāsya karma tad ghoraṃ pravadanti manīṣiṇaḥ
6 yatreṣṭvā bhagavān sthāṇuḥ pūjayitvā sarasvatīm
sthāpayām āsa tat tīrthaṃ sthāṇutīrtham iti prabho
7 tatra sarve surāḥ skandam abhyaṣiñcan narādhipa
senāpatyena mahatā surārivinibarhaṇam
8 tasmin sarasvatī tīrthe viśvāmitro mahāmuniḥ
vasiṣṭhaṃ cālayām āsa tapasogreṇa tac chṛṇu
9 viśvāmitra vasiṣṭhau tāv ahany ahani bhārata
spardhāṃ tapaḥ kṛtāṃ tīvrāṃ cakratus tau tapodhanau
10 tatrāpy adhikasaṃtāpo viśvāmitro mahāmuniḥ
dṛṣṭvā tejo vasiṣṭhasya cintām abhijagāma ha
tasya buddhir iyaṃ hy āsīd dharmanityasya bhārata
11 iyaṃ sarasvatī tūrṇaṃ matsamīpaṃ tapodhanam
ānayiṣyati vegena vasiṣṭhaṃ japatāṃ varam
ihāgataṃ dvijaśreṣṭhaṃ haniṣyāmi na saṃśayaḥ
12 evaṃ niścitya bhagavān viśvāmitro mahāmuniḥ
sasmāra saritāṃ śreṣṭhāṃ krodhasaṃraktalocanaḥ
13 sā dhyātā muninā tena vyākulatvaṃ jagāma ha
jajñe cainaṃ mahāvīryaṃ mahākopaṃ ca bhāminī
14 tata enaṃ vepamānā vivarṇā prāñjalis tadā
upatasthe munivaraṃ viśvāmitraṃ sarasvatī
15 hatavīrā yathā nārī sābhavad duḥkhitā bhṛśam
brūhi kiṃ karavāṇīti provāca munisattamam
16 tām uvāca muniḥ kruddho vasiṣṭhaṃ śīghram ānaya
yāvad enaṃ nihanmy adya tac chrutvā vyathitā nadī
17 sāñjaliṃ tu tathā kṛtvā puṇḍarīkanibhekṣaṇā
vivyathe suvirūḍheva latā vāyusamīritā
18 tathāgatāṃ tu tāṃ dṛṣṭvā vepamānāṃ kṛtāñjalim
viśvāmitro 'bravīt krodho vasiṣṭhaṃ śīghram ānaya
19 tato bhītā saricchreṣṭhā cintayām āsa bhārata
ubhayoḥ śāpayor bhītā katham etad bhaviṣyati
20 sābhigamya vasiṣṭhaṃ tu imam artham acodayat
yad uktā saritāṃ śreṣṭhā viśvāmitreṇa dhīmatā
21 ubhayoḥ śāpayor bhītā vepamānā punaḥ punaḥ
cintayitvā mahāśāpam ṛṣivitrāsitā bhṛśam
22 tāṃ kṛśāṃ ca vivarṇāṃ ca dṛṣṭvā cintā samanvitām
uvāca rājan dharmātmā vasiṣṭho dvipadāṃ varaḥ
23 trāhy ātmānaṃ saricchreṣṭhe vaha māṃ śīghragāminī
viśvāmitraḥ śaped dhi tvāṃ mā kṛthās tvaṃ vicāraṇām
24 tasya tad vacanaṃ śrutvā kṛpā śīlasya sā sarit
cintayām āsa kauravya kiṃ kṛtaṃ sukṛtaṃ bhavet
25 tasyāś cintā samutpannā vasiṣṭho mayy atīva hi
kṛtavān hi dayāṃ nityaṃ tasya kāryaṃ hitaṃ mayā
26 atha kūle svake rājañ japantam ṛṣisattamam
juhvānaṃ kauśikaṃ prekṣya sarasvaty abhyacintayat
27 idam antaram ity eva tataḥ sā saritāṃ varā
kūlāpahāram akarot svena vegena sā sarit
28 tena kūlāpahāreṇa maitrāvaruṇir auhyata
uhyamānaś ca tuṣṭāva tadā rājan sarasvatīm
29 pitāmahasya sarasaḥ pravṛttāsi sarasvati
vyāptaṃ cedaṃ jagat sarvaṃ tavaivāmbhobhir uttamaiḥ
30 tvam evākāśagā devi megheṣūtsṛjase payaḥ
sarvāś cāpas tvam eveti tvatto vayam adhīmahe
31 puṣṭir dyutis tathā kīrtiḥ siddhir vṛddhir umā tathā
tvam eva vāṇī svāhā tvaṃ tvayy āyattam idaṃ jagat
tvam eva sarvabhūteṣu vasasīha caturvidhā
32 evaṃ sarasvatī rājan stūyamānā maharṣiṇā
vegenovāha taṃ vipraṃ viśvāmitrāśramaṃ prati
nyavedayata cābhīkṣṇaṃ viśvāmitrāya taṃ munim
33 tam ānītaṃ sarasvatyā dṛṣṭvā kopasamanvitaḥ
athānveṣat praharaṇaṃ vasiṣṭhānta karaṃ tadā
34 taṃ tu kruddham abhiprekṣya brahmahatyā bhayān nadī
apovāha vasiṣṭhaṃ tu prācīṃ diśam atandritā
ubhayoḥ kurvatī vākyaṃ vañcayitvā tu gādhijam
35 tato 'pavāhitaṃ dṛṣṭvā vasiṣṭham ṛṣisattamam
abravīd atha saṃkruddho viśvāmitro hy amarṣaṇaḥ
36 yasmān mā tvaṃ saricchreṣṭhe vañcayitvā punar gatā
śoṇitaṃ vaha kalyāṇi rakṣo grāmaṇi saṃmatam
37 tataḥ sarasvatī śaptā viśvāmitreṇa dhīmatā
avahac choṇitonmiśraṃ toyaṃ saṃvatsaraṃ tadā
38 atharṣayaś ca devāś ca gandharvāpsarasas tathā
sarasvatīṃ tathā dṛṣṭvā babhūvur bhṛśaduḥkhitāḥ
39 evaṃ vasiṣṭhāpavāho loke khyāto janādhipa
āgacchac ca punar mārgaṃ svam eva saritāṃ varā

Support the archive. Read ad-free with unlimited highlights, bookmarks, and annotations. $5/mo Become a Member Join

Comments and social are coming soon

Reader conversations and shared activity will appear here.

1269 of 2013 Book 63% ~5 min left